ÚVODNÍK

Moji milí,
musím se vám s něčím svěřit, ale nikomu to neříkejte, mělo by to být tajemství. Normálně blbnu! Z čeho? Ze školy? Proč? Protoč!
Trošku vám to s dovolením přiblížím. Tak třeba - jedu autem se svým milovaným bráškou, hypnotizuji otáčející se volant a v duchu si říkám: “Dvojice sil!” Nebo vyjdu ven do zimy a vše je jako v pohádce pokryto jinovatkou. A já si řeknu: “Desublimace!” Na mobilu hraji pexeso, když tu náhle se mi na displeji objeví kolečko s tečnou uvnitř = živočišná buňka. Pak tam je ještě boubel a tasemnice. Žaluzie mi připomínají žebříčkovitou nervovou soustavu. Při pohledu na zeď si odříkávám vzorce sádry, hašeného a páleného vápna. Slyším ruský jazyk a okamžitě mě napadne myšlenka panslavismu a národního obrození. Při míchání čaje si uvědomuji, že provádím záměrnou konvekci. Večer už usínám a říkám si: “Konečně klid!” A vzápětí mě varovně napadne: “Pohyb je relativní! Absolutní klid neexistuje!!!”
Jen mě uklidňuje, že nejsem sama. Pár mým kamarádům se to děje taky...
Tak se neučte, nebo zblbnete stejně jako já, a pak už bude stejně pozdě!
Mějte se hezky,

Nienna
a redakce TlachaPostu