LIQUIDO- AT THE ROCKS

Když se loni v březnu objevila v hitparádách píseň Narkotic tehdy neznámých Liquido, stala se přes noc hitem. Jednoduchá čtyřakordová skladbička geniálně podbarvená jednoduchým neustále se opakujícím klávesovým partem zasáhla přesnou hranici mezi seriózním rockpopem a nasládlým komerčním kýčem. Hlavně díky ní, ale i zásluhou celého debutového alba, které je doslova nabité výraznými melodiemi hitových ambicí, si Liquido získali pozornost širokého publika a stali se (alespoň v Evropě) uznávanou kapelou.
Druhá deska nazvaná At the rocks na sebe nenechala dlouho čekat. Obsahuje opět jedenáct kytarových skladeb, tentokrát však více propracovaných a zvukově rozmanitých. Po úvodní svižné hitovce The joke is on you a chytlavé Parkdrive 31 (opět s až otravnými klávesami) následuje asi nejzajímavější, sedmiminutová Tired. Pomalá lyrická skladba představuje Liquido v dosud nepoznané podobě. K něžnému klavíru a tichým klávesám se pomalu přidávají ostatní nástroje spolu se samply a houslemi, intenzita i rychlost se stupňuje , zpěv sílí a vše graduje jasným zvukem kytar. Kdo by to byl do nich před rokem řekl, že?
Druhým singlem alba, po nic neriskujícím Play some rock, je poněkud tvrdší píseň Made in California. Celé album obsahuje mnoho nových zvukových i aranžérských prostředků včetně dětského sboru, který však ve Finally fine zní dosti rozporuplně. I přes to je At the rocks o hodně důslednější, o trochu drsnější a mnohem poslechovější než debut Liquido. Skupina jako by za tu dobu trochu vyspěla a zjistila, že nejen v jednoduchosti je krása.

Bigles