25 TISÍC JOGURTŮ

Jsme zde opět s reportáží o povolání. Vím, že jsme tu, abychom vám dotyčné povolání přiblížili a ne vás od něj odrazovali. Ale nemohu si pomoci.
Nastoupila jsem na víkendovou brigádu v mlékárnách. Slušné peníze a práce, kterou zvládnu i já. To jsem si myslela! A tak vás žádám. Studujte, studujte, studujte. Pak možná té mlékárně budete ředitelovat.

5 hod. 55 min. – Ocitám se za branou mlékárny a postupuji ve frontě na píchačku. Vytahuji svůj lístek a zasunu jej do odřené plechové krabice. Ta překvapivě vydá zvuk a já můžu lístek vrátit.
6 hod. – Převlékám se v šatně do bílých kalhot, které mi jsou o 4 čísla větší, do bílého trička a bílých bot. Chtěli mi na hlavu vnutit síťku s kšiltem, ale tu zásadně nosím v kapse.
6 hod. 05 min. – Ocitám se v jogurtovém sektoru. Skládám papírové krabice, v čemž se pozvolna stávám odborníkem. Stroj se zahřívá.
6 hod. 10 min. – Vyjíždí první jogurt. Jsem ve střehu. Chvíli trvá, než mi přestane padat každý druhý na zem. Jde to.
7 hod. – Jogurty v krabicích, jogurty na pásu, jogurty na zemi, jogurty všude.
8 hod. - Jogurty v krabicích, jogurty na pásu, jogurty na zemi, jogurty všude.
9 hod. - Jogurty v krabicích, jogurty na pásu, jogurty na zemi, jogurty všude.
11 hod. - Pauza. Jím jogurt od konkurenční firmy.
13 hod. – Stroj se zavařil a já ležím na paletě a jím jogurt.
14 hod. – Padla. Připadá mi divné nehýbat rukou. Převlékám se a jdu k píchačkám. Vrátný mi nevěří a kontroluje mi tašku. Asi mi nikdo neuvěří, že kdybych zahlédla nějaký jogurt…

Mimochodem, mají volná místa :o)).

Koogy:o))