ÚVODNÍK

Tak si tu sedím na zastávce u školy a čekám na pětku. Změnili jízdní řád, takže mám čtvrthodinku k dobru.
Sedím a čučím. A taky jsem chtěla spáchat dobrý skutek. Jakási starší paní si to vrávoravým krokem štrádovala prostředkem silnice, opírajíc se při tom o svou bílou hůl. A moje reakce? Správný skaut! Vyrazila jsem z davu znuděnců zachránit dámu před jistou smrtí. “Mladá paní, potřebujete dovést na zastávku?” “Já si jdu támhle na konečnou.” Vrátila jsem se zpátky a uvažovala v tom smyslu, že přílišná aktivita škodí. “Ta byla nadrátovaná, co?” ozvala se paní, co vedle mě seděla s dítětem. “No jo, mně to bylo hned podezřelé!” povídá důchodkyně po mé pravici. Ještě jednou jsem vrhla zoufalý pohled na tu starou paní se slepeckou holí. Jak je možné, že jsem si toho nevšimla? A byla skutečně opilá? A i kdyby, znamená její opilost, že ji máme nechat skončit pod koly nějakého náklaďáku? Ty dvě dámy na zastávce měly jasno. Odepsaly ji už na dálku a dál se nestaraly. Ale co když…
Už na mě zase padly chmurné úvahy o tom, že je všechno na draka, že se lidi nemají dobře a že se nemají rádi. Naštěstí mě z nich vytrhl přijíždějící autobus. S úlevou jsem nastoupila a snažila se myslet na příjemnější věci.
“Báro, copak spíš se zavřenýma očima?!” Až tahle důrazná věta mě probrala ze snění. To moje spolužačka Klára se dožadovala mé pozornosti. A na co jsem myslela? Přece na prázdniny! Tohle je poslední číslo a pak…? Celé dva měsíce slastného povalování a nicnedělání. Kéž by! Brigádičky čekají určitě většinu z nás, mám pravdu? Ale i penízky se hodí….(Alespoň se příští rok nebudete vymlouvat, že nemáte ani pětikačku na TP!)
Maturanti nás při posledním zvonění pořádně zmalovali, pak si dali týden “svaťáku”, odmaturovali, škodolibě nám popřáli příjemné šprtání, užili si maturitní večírek a definitivně opustili tento ústav.
Den recese také přitahuje mé myšlenky. Vyvolal dost rozporuplné reakce. Někteří studenti to odmítli s tím, že se jedná o “trapárnu a uhozenost beze smyslu”. Jiní se přímo vyžívali v ničení vzhledu. Stejně to vypadalo s profesory. Pan ředitel akci podpořil i kostýmem, někteří kantoři se však nechali slyšet, že na nějaký Den recese nejsou zvědaví, že je to nedůstojné a že je to obtěžuje. Na každé škole to probíhalo jinak, ale naše vedení je v porovnání třeba se 4. ZŠ skvělé. Tam se totiž normálně učilo a děti měly přímo zakázáno přijít v jakékoliv masce. Jaký je můj názor? Jako vytržení ze stereotypu to bylo fajn. Možná to trochu snižuje hodnotu Posledního zvonění. Převleky a maškarády po škole jsou obvykle výsadou maturantů. Ale…vždyť je červen, musíme si to utrpení nějak zpestřit, ne?!
Tak škole zdar a prázdninám zvláště, těším se v září!

Špíťa a celičká redakce